Vláda Kapetovců
Politický a obchodní rozvoj Paříže nastal opět za vlády dynastie Kapetovců (987-1328), kdy byla mj. postavena katedrála Notre Dame, Sorbonna a Louvre. Středem města byl královský palác (dnes Justiční palác), jehož opevnění poskytovalo králi bezpečí a na jehož dvoře byla soustředěna veškerá moc.
Význam a četnost administrativních institucí, politických a ekonomických funkcí učinily z Paříže druhé nejdůležitější středověké město po Konstantinopoli. Důsledkem tohoto faktu byla silná imigrace do hlavního města, takže r. 1328 zde žilo nejméně 200 000 obyvatel.
Začátek Stoleté války v r. 1337 a několik vln morových epidemií znamenaly snížení počtu obyvatel města a zostření sociálních rozporů. Za této situace dauphin Karel svolal generální stavy (existovaly od r. 1302 jako stavovský sněm, jenž sdružoval společenské skupiny feudální společnosti: šlechtu, duchovenstvo a třetí stav – měšťany), které vznesly řadu požadavků. Karel jim však nevyhověl a generální stavy rozpustil. Reakcí na tento čin bylo povstání v Paříži v 1. 1357-58, které vedl Etienne Marcel. Pod vlivem povstání svolal Karel nové zasedání generálních stavů. Dvůr musel ustoupit, protože měšťané dobyli královský palác. Karlovi se podařilo uprchnout z Paříže. Do města se však vrátil s armádou a povstání potlačil. Lid, nespokojený s vládou měšťanů, nekladl Karlovi odpor.
Po této události se však monarchie již necítila v Paříži příliš bezpečná; přesídlila do Louvrů a Marais, bylo zesíleno opevnění a postaveno nové. Král Karel V. dával dokonce z bezpečnostních důvodů přednost bydlení mimo Paříž – na hradě ve Vin-cennes. V této době byla také budována pevnost Bastilla.
';
}
else
{
t += '
