Paříž od A do Z | Paris.cz

fotografie, počasí, informace a památky Paříže

Vláda rodu Valois


Neshody mezi vládcem a hlavním městem se ještě více vyostřily za vlády Karla VI. a VII. z rodu Valois, kdy docházelo k neustálým bouřím a revoltám. R. 1413 vypuklo povstání cabochienů v Paříži. Povstalci městská chudina a drobní řemeslníci žádali státní reformy.

Neustálých rozbrojů využili Angličané a obnovili vojenské akce proti Francii. R. 1418 padla Paříž přechodně do rukou anglické armády. Vojenské úspěchy nepřítele byly umožněny neustálými boji mezi šlechtou a zápasy skupin, které se snažily ovlivnit slabého panovníka Karla VI. Obrat ve vývoji situace nastal po objevení se vesnické dívky Jeanne d’Arc (Jany z Arku), která se postavila do čela národního hnutí ve Francii a dopomohla korunovaci krále Karla VII. R. 1429 byla v Paříži při Útoku /raněna, upadla do rukou Angličanů a r. 1431 byla upálena v Rouen. O šest let později Karel VII. získal Paříž z rukou Angličanů.

V této době zde žilo pouze 100 000 obyvatel. Tento počet se v následujícím století více než zdvojnásobil v důsledku silného přistěhovalectví z venkova, které mělo za následek rovněž zlepšení ekonomické situace. K tomu dochází zejména po r. 1490; zintenzivňuje se také intelektuální život, když do Paříže přicházejí zájemci o studium na Sorbonně. Je mezi nimi například i básník François Villon.
Na této univerzitě začala v r. 1469 pracovat také první francouzská tiskárna, která usnadňovala šíření humanistických a reformních myšlenek. Za vlády Františka I. se Paříž stala důležitým evropským centrem filozofie a umění.

Po r. 1520 začíná i do Paříže pronikat luteránská reformace. Její přívrženci jsou pronásledováni. Kalvín jako stoupenec luteránské reformace musel uprchnout / Paříže a uchýlil se do Švýcarska.
Největší pronásledování hugenotů, francouzských přívrženců Kalvínova učení, spadá clo období vlády Jindřicha II. Z podnětu jeho manželky, Kateřiny Medicejské, zavraždili v noci z 23. na 24. srpna 1572 katolíci v Paříži hugenoty, kteří se tam sjeli na svatbu Jindřicha Navarrského s Markétou z Valois. Boj katolíků a hugenotů pokračoval i v dalších letech za vlády krále Jindřicha III., který odvolal všechna práva, jež hugenoti získali v předchozích náboženských válkách. Byl zavražděn stoupenci Katolické ligy a jím vymřel rod Valois.

Další kapitoly historie Paříže